Asi každý z nás má nějakého oblíbeného autora, herce, zpěváka či sportovce. Mnohdy se, především u dětí, stává, že si tyto lidi idealizujeme, a v podstatě je stavíme na pomyslný piedestal. To platí, zvláště když píší či točí filmy, které souhlasí s naším vlastním přesvědčením. Mnohdy je pak ztotožňujeme, byť podvědomě, s hrdiny, o kterých píší nebo které představují.
Přitom však často zapomínáme, že se stále jedná o pouhé lidi. A to znamená, že i oni mohou mít nějaké mouchy nebo i kostlivce ve skříni. Může pak pro nás být překvapením, když se například na našeho oblíbeného spisovatele provalí něco, co bychom od něj nikdy nečekali. V takovou chvíli jsme pak zmateni. Jistě, můžeme onoho člověka odsoudit za to, co řekl či udělal, ale co když se nám jeho díla stále líbí? Samozřejmě se mluví o tom, že bychom se měli snažit odlišit dílo od autora, ale do jaké míry to vůbec jde?
V první řadě se musíme ptát, jak závažný je onen prohřešek, kterého se daný člověk dopustil, a zda jsme schopni mu to odpustit. Přitom si však musíme uvědomit, že některé věci jsou zkrátka neodpustitelné, a neměli bychom je promíjet nikomu, ani celebritám. Je totiž smutnou pravdou, že mnoho z nich používá své vydělané peníze k tomu, aby zakryli své poněkud méně hezké stránky.
Pokud tedy uznáme, že onen člověk udělal něco neodpustitelného, co to pro nás vlastně znamená? Máme okamžitě začít pálit jeho knihy či filmy, nebo se tvářit, jako že se nic neděje a dál si jich užívat? To samozřejmě záleží jen na nás, avšak musíme si uvědomit, že z každého prodeje, ať už jde o knížku či zhlédnutí v kině nebo na streamovacím webu, má onen člověk peníze. Je pak na našem svědomí, zda jej chceme takto podporovat, nebo zda od něj nic již nového konzumovat nebudeme. To je totiž jediný způsob, jak dát najevo, že s tím, co udělal, v žádném případě nesouhlasíme.